obec Čestice

Obec Čestice s osadou Častolovské Horky se nachází mezi městem Hradec Králové a Orlickými horami v Okrese Rychnov nad Kněžnou, v Kraji Královéhradeckém. Na jižní straně tvoří hranici obce pravý břeh řeky Divoká Orlice na severní straně úpatí vrchu Chlum s výškou 335 m. Nadmořská výška středu obce je 270 m.

První zmínka o obci pochází z roku 1398 jejichž první obyvatelé se nazývali Čestici. Název obce byl v historii několikrát změněn až na dnešní název Čestice. Osada Častolovské Horky (první zmínka 1544)byla původně samostatným katastrálním územím, ke sloučení došlo později v roce 1849. Obec je převážně zemědělská, průmyslová výroba ve větším rozsahu zde nikdy neexistovala. V minulosti se na řece Divoké Orlici sestavovaly vory a dřevo se po vodních tocích plavilo do Mělníka a často až do Německa. Nejvíce vorařů pocházelo z nedaleké Chotivi patřící pod obec Žďár nad Orlicí. Podle dochovaných dějinných záznamů procházela obec různými obdobími a to ne příliš spokojeného a klidného života. Okolo roku 1430 vypálily husitské oddíly z Hradce Králové Týniště nad Orlicí a pravděpodobně drancovaly i v Česticích. V té době ves patřila nejmladšímu Půtovi z Častolovic, který byl úhlavním nepřítelem husitů. I třicetiletá válka v první polovině 17. století poznamenala obec, kdy císařští Chorvati vykrádali čestické obyvatele a dále je zaznamenán i vpád švédského vojska s loupením. Na konci sedmnáctého století koupil častolovické panství Vratislav ze Šternberka kam patří i Čestice. Hrabata ze Šternberka drželi panství až do roku 1948, tedy více jak 250 let. Současní nejstarší pamětníci v obci ještě existenci panství pamatují. Od roku 1850 patří obec do správního území okresu Rychnov nad Kněžnou s vyjímkou let 1855 až 1868, kdy patřila do správního území okresu Kostelec nad Orlicí.

znak obce

Na zeleném štítě je bílý kůň se žlutou hřívou, ocasem a kopyty ve skoku nad žlutým pařezem.

Pamětihodnosti

Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1836, kaple Anděla Strážného z roku 1883

Prapůvodní škola byla v soukromém domě čp.6, kde krejčí při svém řemesle vyučoval děti počtům, čtení a psaní. První obecná škola postavená v roce 1837, původně s jednou učebnou, síní, světnicí pro učitele a chlévem. Budova školy byla přestavěna v roce 1850 a znovu v roce 1884. Poslední rekonstrukce celé školy byla provedena v roce 1991. Největší počet žáků je zaznamenán v roce 1885 v počtu 136 žáků. V současné době navštěvuje školu 32 žáků. V roce 1964 byla v obci vybudována budova, kde byl umístěn tzv. Zemědělský útulek, který tvořil základ později vybudované mateřské školy.

V roce 1876 byl založen Sbor dobrovolných hasičů s prvními dvaceti členy. Jeho činnost je zachována do současné doby s počtem 50 hasičů. Budoucnost organizace tvoří 10 až 15 mladých hasičů ve věku do patnácti let. Již od svého založení naplňoval sbor plně základní hasičskou myšlenku chránit majetek spoluobčanů při požárech a živelných pohromách.

V roce 1884 byl založen divadelní spolek s názvem Čtenářsko-ochotnický spolek Tyl. Za celou dobu trvání až do roku 1962 bylo sehráno více než 130 her, z toho několik operet a her se zpěvy. Po skončení práce dospělých členů spolku nastoupilo období činnosti dětských představení. Poslední hra byla sehrána v roce 1979, kdy došlo k definitivnímu zániku z důvodu špatného stavu elektrického zařízení jeviště. Po celou dobu činnosti čestického vesnického divadla bylo úkolem pěstovat v obci přátelství a kulturní život.

Další významnou společenskou a tělovýchovnou organizací v obci je tělovýchovná organizace Sokol Čestice, která byla založeno v roce 1954. Počátky sportovní činnosti v obci se datují od roku 1930. Součástí TJ Sokol bylo postupné založení oddílu ledního hokeje, oddílu odbíjené, oddílu turistiky a oddílu ZRTV. Největší sportovní akcí je v současné době již několik let pořádané celostátní finále vesnických a zemědělských družstev ve volejbale. V roce 1967 byl založen další oblíbený sport, který nepatří pod TJ Sokol. Jedná se o jezdecký oddíl, jehož koně a jezdci se zúčastňují i významných dostihů v rámci Velké pardubické. Často se podařilo dosáhnou i vynikajících umístění.

Počet obyvatel

První sčítání obyvatelstva se uskutečnilo v roce 1869. V tomto roce bylo v obci evidováno 536 trvale bydlících obyvatel. Průběh vývoje počtu obyvatel v dalších letech uvádí následující tabulka:

1869..........................................536

1900..........................................531

1930..........................................447

1950..........................................373

1961..........................................425

1970..........................................415

1980..........................................470

1991..........................................460

2001..........................................492

2005..........................................528

2006..........................................549

2008..........................................558

2015..........................................577

2018..........................................599

2022..........................................621

historie

  • 1398První zmínka o vsi

  • 1431Husité

    Husitské oddíly z Hradce Králové vypálily Týniště n.O. Husité tehdy zřejmě drancovali i v Česticích. ( Ves totiž patřila nejmladšímu Půtovi z Častolovic, úhlavnímu nepříteli husitů.)

  • 1470Uherské vojsko

    V okolí Čestic loupilo uherské vojsko krále Matyáše Korvína.

  • 1495Vilém z Pernštejna

    Přední český šlechtic Vilém z Pernštejna kupuje 24. října panství Potštejn, k němuž patřily i Čestice.

  • 15. stol.Spojovací kanál

    Někdy v této době, nejpozději v 1. pol. 16. stol. Byl vybudován 17,5 km dlouhý spojovací kanál mezi řekou Bělou v Častolovicích a Dědinou v Třebechovicích p.O., zvaný též "Vantroka". Jedná se o významný doklad hospodářského a technického zařízení, sloužícího k napájení panských rybníků, mlýnů, pil a valch v Týništi n.O. a nejbližším okolí.

  • 1572Hanuš Haugvic

    Hanuš Haugvic z Biskupic, majitel panství Týniště ( také Čestic ) organizoval po řece Orlici voroplavbu.

  • 1577Oprštorfové

    Zadlužené týnišťské panství koupili bratři Jan, Jiří a Vilém Oprštorfové. V roce 1586 ho Bedřich z Oprštorfu spojil s panstvím Častolovice.

  • 1618-1648Třicetiletá válka

    Třicetiletá válka. Rok 1634 v okolí Čestic drancovali císařští Chorvati. 8.června 1639 sem vpadlo švédské vojsko a loupilo. Švédové, jimž se přezdívalo "černí němci", vyloupili též zámek v Častolovicích. Roku 1648 zde švédská armáda řádila naposledy.

  • 1664 - 1680Pruské a rakouské oddíly

    Česticemi občas procházely pruské a rakouské oddíly žoldnéřů do válek proti Turkům.

  • 1683Týnišťští obchodníci

    Od tohoto roku v Česticích prodaváli týnišťští obchodníci sůl.

  • 1684Tomáš Černín

    2. října - statky Týniště n.O. a Častolovice ( tedy i ves Čestice ) koupil Tomáš Černín z Chudenic.

  • 1695Vratislav ze Šternberka

    Celé častolovické panství koupil Vratislav ze Šternberka. Hrabata ze Šternberka drželi panství ( od roku 1849 velkostatek ) až do roku 1949.

  • 40. léta 18. stol.Slezské války

    Slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. 1741-1742 Česticemi procházely pruské vojenské oddíly. 1744-1745 v okolí Čestic se objevovali nejprve Prusové, po nich císařští vojáci.

  • 1775Zlatý robotní patent

    U častolovického zámku se shromáždili poddaní, kteří požadovali tzv. zlatý robotní patent ( v severovýchdních Čechách právě probíhalo velké selské povstání). Sedláky rozehnala vojenská jednotka. Tři mluvčí poddaných - Kudláček, Kotek ( oba z Čestic ) a Vilímek ( z Ledské) byli potrestáni výpraskem.

  • 1836Socha sv. Jana Nepomuckého

    Nákladem manželů Františky a Josefa Zemanových byla ve vsi postavena socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1883 musela být opravena.

  • 1839Josef Miloslav Hurban

    16. srpna - Česticemi procházel slovenský buditel a politik Josef Miloslav Hurban na své cestě česko-slovanské vzájemnosti.

  • 1840Hlavní silnice

    Od Hradce Králové k Častolovicím se budovala hlavní silnice.

  • 184368 domů, 449 obyvatel

    Čestice měly 68 domů, 449 obyvatel, Častolovické Horky 12 domů, 77 obyvatel.

  • 1849Samostatná obec

    9. srpna - Čestice se na základě rakouské správní reformy staly samostatnou obcí ( vymanily se ze správy Častolovického panství ) s vazbou na okresní hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou.

  • 18501. školní třída

    V Česticích je doložena 1. školní třída ( jako celoroční expozitura školy v Častolovicích ).

  • 1866Prusko-rakouská válka

    červen až srpen - Prusko-rakouská válka. 22.-27. června - Česticemi procházel III. Rakouský armádní sbor vedený arciknížetem Arnoštem. 3. července - obcí projížděly první transporty raněných rakouských vojáků, prchajících z bojiště u Hradce Králové. 24. července - v okolí drancovaly pruské rekviziční oddíly srpen - vsí dále prochází jednotky pruské admády

  • 1868JUDr. Bohumil Bartoš

    4. července - v Česticích se narodil JUDr. Bohumil Bartoš. Po gymnaziálních studiích v Rychnově nad Kněžnou odešel studovat práva do Vídně. Stal se vojenským soudcem - působil v Haliči a Plzni. Za 1. světové války sloužil v Košicích a v Sarajevu. Po vzniku ČSR se stal generálem justiční služby. Zemřel v Praze 16. ledna 1942.

  • 186971 domů a 457 obyvatel

    Čestice měly 71 domů a 457 obyvatel, Častolovické Horky měly 12 domů a 79 obyvatel.

  • 1874Železniční spojení

    14. ledna - po nově vybudované dráze Hradec Králové - Letohrad projel první vlak. Čestice tak získaly železniční spojení.

  • 1876Sbor dobrovolných hasičů

    16. května - v Česticích byl založen sbor dobrovolných hasičů. ( viz. fotogalerie ) Sbor měl 20 zakládajících členů. Prvním velitelem byl Josef Bartoš.

  • 188076 domů a 446 obyvatel

    Čestice měly 76 domů a 446 obyvatel, Častolovické Horky 13 domů a 87 obyvatel. V obci pracovala již samostatná jednotřídní obecná škola.

  • 1882Václav Chaloupka

    26. září - v Česticích se narodil Václav Chaloupka, kronikář obce. Působil v hasičském sboru a ochotnickém divadle. (viz. fotogalerie ) Zemřel 6. července 1956.

  • 1883Kaple sv. Anděla Strážce

    2. září - byla vysvěcena nově vybudovaná pseudogotická kaple sv. Anděla Strážce. ( viz. fotogalerie ).

  • 1884František Sajdl

    12. října - v Česticích se narodil František Sajdl. Jako voják prošel v během první světové války ruským zajetím. V letech 1919 až 1932 byl starostou obce. Působil v Albrechtické župě hasičské, kde zavedl nový způsob veřejných cvičení. Zemřel v roce 1865.

  • 189077 domů a 459 obyvatel

    Čestice měly 77 domů a 459 obyvatel, Častolovické Horky měly 13 domů a 69 obyvatel. Škola vyučovala již ve dvou třídách.

  • 190079 domů a 468 obyvatel

    Čestice měly 79 domů a 468 obyvatel, Častolovické Horky měly 13 domů a 63 obyvatel.

  • 1900-1914Meliorační práce

    V okolí Čestic probíhaly meliorační práce. ( Celkový náklad: 17 862 K,-).

  • 1907Orlický komitét

    15. září - v Týništi nad Orlicí byl založen Orlický komitét. Měl podporovat výstavbu vodohospodářských zařízení v povodí Orlice. Členem výboru se stala i obec Čestice.

  • 1914-1918První světová válka

    První světová válka. Z front se domů již nevrátila řada občanů Čestic: Cefelín Fr., Bakeš Fr., Bartoš J., Jiruška Fr., Koldinský E., Zeman Jos., Kovaříček J., Čefelín Jos., Chaloupka Rud., Hejl Lad., Hejl Frant., Vašátka Fr., Urban Jar., Charvát V., Izák A., Karásek K., Pazourek K., Kolovratník Fr., Tošovský R., Hejl A. V letech první republiky jim byl v Česticích vybudován pomník ( viz. obr.)

  • 192179 domů a 413 obyvatel

    Čestice měly 79 domů a 413 obyvatel, Čstolovické Horky 11 domů a 60 obyvatel. V obci pracoval sbor dobrovolných hasičů a včelařský spolek.

  • 1922Poslední vory

    Květen - Česticemi projely poslední vory. Budování vodohospodářských zařízení v Hradci Králové znamenalo konec této živnosti, provozované na řece Orlici již v 16. století.

(Zpracováno dle materiálu PaedDr. Ladislava Mičeka)

osobnosti

clanky

František Sajdl (1884-1965)

Dlouholetý funkcionář Sboru dobrovolných hasičů. V roce 1937 se stal okrskovým velitelem Albrechtické hasičské župy a v roce 1939 se stal technickým zpravodajem Okresní hasičské jednoty Rychnovské. Od roku 1919 do roku 1932 byl volen starostou obce.
ministr

Dr. František Řehák CSc. (1924-2005)

Pocházel ze železničářské rodiny. Vyučil se strojním zámečníkem a roku 1945 nastoupil do služeb Československých státních drah. Pracoval zde později ve sdělovací službě, ve vozovém a lokomotivním depu Hradec Králové a u traťové distance v Novém Městě nad Metují a Letohradu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. K roku 1968 se uvádí, že navíc dokončuje aspirantské minimum na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nadále pracoval v oboru železniční dopravy. V roce 1950 nastoupil na ministerstvo dopravy. V letech 1958–1963 působil jako náměstek náčelníka, pak jako náčelník Pražské dráhy ČSD. V letech 1963–1965 byl vedoucím oddělení na ministerstvu dopravy. Roku 1965 se stal náměstkem ministra. Spadal pod něj Výzkumný ústav dopravní, Nakladatelství dopravy a spojů a Vědeckotechnická rada. Přednášel na Vysokém učení technickém v Brně a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1966 zastával funkci viceprezidenta Evropské hospodářské rady - výboru pro vnitrozemskou dopravu. Na jaře 1968 předsedal jako náměstek ministra zvláštní komisi pro řešení dopravy ve Vysokých Tatrách. Komise se zabývala projektem železniční tratě typu ALWEG, která se v prvních měsících stala na Slovensku symbolem očekávané ekonomické modernizace a za její výstavbu demonstrovali bratislavští studenti. Komise ovšem v dubnu 1968 rozhodla, že projekt bude realizován později. Historik Jan Rychlík uvádí, že v té době již byla tato otázka ve slovenské společnosti překryta akutnějšími tématy. V dubnu 1968 byl jmenován členem československé první vlády Oldřicha Černíka jako ministr dopravy. Na postu setrval i v druhé vládě Oldřicha Černíka (nyní oficiálně jako ministr - předseda Výboru pro dopravu) až do září 1969. V debatách okolo federalizace Československa jako ministr odmítal vznik samostatného českého ministerstva dopravy a trval na zachování celostátního řízení podniku Československé státní dráhy. Následně byl za normalizace vytlačen z politického života. Pracoval na nižších pozicích v dopravních a železničních výzkumných ústavech. Rehabilitován byl po roce 1989 a vrátil se na významné funkce v oboru dopravy.

divadlo

Divadelní spolek byl založen v roce 1884 a jeho činnost zanikla v roce 1962. Počátkem 80-tých let bylo ještě sehráno několik dětských divadelních her.